americký fyzik italského původu
Emilio Gino Segré se narodil v rodině italského podnikatele v Tivoli. Studoval v Tivoli a v Římě. Již ve 22 letech působil u Enrica Fermiho, později jako jeho asistent na římské univerzitě. Studijní pobyt absolvoval v Hamburku u Otto Sterna a v Amsterdamu u Pietera Zeemana. Po návratu na univerzitu v Římě se tu stal profesorem. V roce 1936 odešel na univerzitu v Palermu, kde se stal ředitelem zdejšího fyzikální ústavu. Strávil tu dva roky a v roce 1938 emigroval do USA. V USA zpočátku pracoval v Ústavu pro radium v Berkley a v letech 1943 až 1946 byl vedoucím jednoho z týmů, které pracovaly na projektu Manhattan. Od roku 1946 působil opět na univerzitě v Berkeley, kde studoval především antinukleony. Společně s Owenem Chamberlainem získali v roce 1959 Nobelovu cenu za objev antiprotonu, který však společně se svými spolupracovníky objevil již v roce 1955.
Emilio Segré.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Public domain.
Emilio Segré se věnoval atomové a jaderné fyzice – nejprve atomové spektroskopii a Zeemanovu jevu, později spontánnímu štěpení a problémům fyziky vysokých energií. Zkoumal interakci neutronů s jádry atomů, objevil vzájemné působení mezi nukleony a příslušnými polarizačními jevy. V roce 1937 společně s G. Perriem při bombardování molybdenu jádry těžkého vodíku vyrobil umělý chemický prvek s protonovým číslem 43 – technicium. Během svého působení ve spojených státech navázal na tuto práci. V roce 1940 se podílel na přípravě a výzkumu vlastností astatu a v roce 1941 na objevu plutonia s protonovým číslem 94.
Zdroj: commons.wikimedia.org. Public domain.
Použité zdroje
[1] TESAŘÍK, B. Sto let od narození objevitele antiprotonu – E. G. Segré. Matematika Fyzika Informatika: časopis pro výuku na základních a středních školách, duben 2007, roč. 14, č. 8, s. 508–509. ISSN 1210–1761.
[2] SODOMKA, L. Kronika Nobelových cen. 1. vydání. Praha: Knižní klub, 2004. ISBN 80–242–1058–4.
[3] WEINLICH, R. Laureáti Nobelovy ceny za fyziku. 1. vydání. Olomouc: ALDA, 1998. ISBN 80–85600–47–1.
