Teplá stabilní vzduchová hmota
V chladné části roku označujeme jako teplé stabilní ty vzdušné hmoty, které se pohybovaly poměrně dlouho nad relativně teplým povrchem oceánů. Pro Evropu je to mořský tropický vzduch a mořský polární vzduch. Čím jižněji se vzduchová hmota dostala, tím je tato hmota teplejší a má větší vlhkost. Teplá stabilní vzduchová hmota proudí do Evropy za podmínek znázorněných na obrázku.
Teplá stabilní vzduchová hmota.
Zdroj: Techmania Science Center. Autor: Magda Králová. Under Creative Commons.
Proudění je nad evropským kontinentem zbržděno (v závislosti na drsnosti povrchu) a jeho spodní vrstva (o tloušťce několika set metrů) se ochlazuje od studeného povrchu. Vyšší vrstvy teplé stabilní vzduchové hmoty se už tak rychle neochlazují, a proto mezi těmito vrstvami vzniká inverzní zvrstvení teploty, které dále zmenšuje promíchávání vzduchu. Pod inverzní vrstvou se hromadí vodní pára, vznikají oblaky typu stratus nebo stratocumulus. Při malé rychlosti proudění může podinverzní oblačnost klesnout až k zemi a vytvoří se mlha, někdy vznikne i mrholení, výjimečně i sněžení.
V teplé části roku označujeme jako teplé stabilní ty vzdušné hmoty, které se pohybují z pevniny nad relativně chladnou oblast povrchu oceánů nebo se přemisťují z jižnějších částí oceánů s vyšší teplotou povrchu vody do severnější oblasti. Typickým počasím v teplé stabilní vzduchové hmotě nad oceány je počasí s mlhami a vrstevnatou oblačností. Nad pevninou je tato vzduchová hmota charakteristická teplým, bezoblačným počasím s relativně malou dohledností.
Studená stabilní vzduchová hmota
V létě se stabilní vzduchové hmoty vyskytují pouze v Arktidě nebo Antarktidě nad sněhovou a ledovou pokrývkou.
V zimě nad pevninami v mírných a vysokých zeměpisných šířkách se přízemní vrstva vzduchu silně ochlazuje od sněhové pokrývky. Ochlazování probíhá nejen ve dne, ale i v noci, a proto vrstva ochlazeného vzduchu může dosáhnout tloušťky 1 až 2 km. Takto ochlazený vzduch může stékat do údolí, kde přízemní teplota může být až o 20 °C nižší než v okolí. Počasí ve studené stabilní vzduchové hmotě v zimě nad pevninou je tedy charakteristické především mrazivým a málo oblačným počasím, pokud je vzduchová hmota tvořená pevninským vzduchem. Pokud je studená stabilní vzduchová hmota tvořená mořským vzduchem, pak má tato vzduchová hmota relativně vysokou vlhkost a tvoří se zde zprvu bohatá kupovitá oblačnost, často provázená srážkami v podobě přeháněk. Po příchodu mořského vzduchu nad pevninu srážky slábnou, kupovitá oblačnost se mění na vrstevnatou.
Teplá instabilní vzduchová hmota
Ve studené části roku bývají teplé vzduchové hmoty instabilní především nad mořem a nad pobřežím. V teplé části roku může být teplá instabilní vzduchová hmota pouze nad penvinou. V teplých instabilních vzduchových hmotách často vznikají noční bouřky.
Studená instabilní vzduchová hmota
V teplé části roku je typickou instabilní vzduchovou hmotou nad pevninami vzduchová hmota z vysokých zeměpisných šířek volného oceánu (polární nebo arktický mořský vzduch). Vzduchová hmota má proto nízkou teplotu a vysokou vlhkost. Po příchodu nad teplou pevninu vzniká v denních hodinách proudění a tím i kupovitá oblačnost, někdy i typu cumulonimubus – mohou vypadávat intenzivní přeháňky nebo i bouřky. Uvnitř studené instabilní vzduchové hmoty nad pevninou v létě vzniká kupovitá oblačnost již v dopoledních hodinách a dosahuje největšího rozvoje odpoledne v období maximální teploty. V noci ustává vítr a tím napomáhá vzniku přízemní inverze a tím i silné rosy.
Ve studené části roku vzniká studená instabilní vzduchová hmota nad volným povrchem moří. Pohybuje se z chladněšjího nad teplejší povrch vody a také nad přímořské oblasti souše.
